Cvičení - Zátěžové testy

Vytvořeno: 14.10.2020
Aktualizováno: 20.4.2021

Základní informace:

Pro koho mají význam? Kdy je vhodné je podstoupit? Co jimi můžete získat? Ohledně zátěžových testů by bylo možné vymyslet daleko více otázek. Vezměme to tedy popořádku.

Zátěžové testy mají smysl pro každého, koho zajímá, v jakém stavu je jeho nejdůležitější sval, srdce. Klidové EKG může každý absolvovat u svého ošetřujícího lékaře. Pokud se ale věnujete anebo chcete začít věnovat nějaké vytrvalostní disciplíně, je velmi vhodné absolvovat rovněž zátěžové EKG, tedy vyšetření, které neprobíhá v klidu, vleže na lehátku, ale v průběhu vaší sportovní disciplíny. Pro zátěžové EKG je již většinou nutné obrátit se na nějaké specializované pracoviště. Vhodnost zátěžových testů narůstá se zvyšujícím se věkem. Tento druh testu je doporučitelné podstoupit před tím, než se začnete vytrvalostnímu sportu věnovat a posléze opakovat v pravidelném intervalu. Budete tak mít jistotu, že je vaše srdce v pořádku, že nemáte nějakou skrytou srdeční vadu a zjistíte, jaká je bezpečná hranice ve vašem tréninku, při které ještě nepřetěžujete srdce.

Já jsem se rozhodl absolvovat zátěžové testy potom, co jsem si jako cíl dalšího běžeckého roku stanovil maratón. Zkrátka a dobře, než jsem se pustil do maratónské přípravy, jsem chtěl mít jistotu, že jsem v pořádku a že by se tedy nemělo stát, že někde zkolabuji.

Laboratoří, kde zátěžové testy provádějí je celá řada. Já jsem se rozhodl pro společnost Vital Praha, kde mimo jiné působí Aleš Tvrzník a David Gerych, autoři Velké knihy běhání. Ze všech možných vyšetření, které je možné ve Vitalu Praha podstoupit jsem si nakonec vybral Balíček pro každého běžce č.1. Ten obsahuje klidové a zátěžové EKG, vyšetření laktátové křivky a stanovení tréninkových zón, klidovou spirometrii, určení tělesné skladby, kontrolu techniky běhu a interpretaci výsledků.

Na testy jsem se objednával s měsíčním předstihem, tak aby mi to vyšlo na poslední, tedy volný týden, 2. běžeckého roku. Zároveň jsem chtěl 3. běžecký rok, zahájit již obohacen o cenné informace. Celý měsíc jsem však měl obavy, aby kvůli neustále se zpřísňujícím proticovidovým opatřením, se testy nakonec konaly.

Testy zrušeny nebyly, a tak jsem pln očekávání vyrazil na adresu Vitalu Praha. Přivítal mě Aleš Tvrzník a Milena Bučková a ihned se mi začali věnovat. Poté co jsem se převlékl do běžeckého oblečení, jsem vyplnil zdravotní dotazník. Potom následoval krátký pohovor s doplněním informací, které v dotazníku nejsou uvedeny, např. jakou rychlostí běhám nejčastěji (10km/hod). Následně mi bylo vysvětleno co, a v jakém pořadí mě čeká. A pak jsme šli na věc. Jako první procedura byla analýza složení těla, tedy z kolika kg svalů, tuků apod. se skládá. Následovalo měření podkožního tuku pomocí kaliperu, dále pak klidová spirometrie a klidové EKG a nakonec ještě změření tlaku. Následovala zábavnější část zátěžové EKG a určení laktátové křivky. Oba tyto testy probíhají současně na běžeckém pásu. Nejprve mi Alešova kolegyně bezbolestně odebrala trochu krve z ušního lalůčku. Následně jsem šel na běžecký pás, kde jsem po dobu 4 minut, běžel rychlostí 8km/hod. Ihned po skončení následoval další odběr krve a zpátky na pás, s rychlostí o 1km/hod vyšší. To se opakovalo celkem 6x, takže jsem poslední 4 minutový úsek běžel rychlostí 13km/h. Mezi 3. a 4. úsekem probíhalo navíc měření tlaku, stejně tak na konci celého testu. Měření zátěžového EKG probíhá průběžně po celou dobu běhu. Při posledním úseku se mi již začaly některé elektrody pomalu odlepovat, ale na celkový výsledek by to nemělo mít vliv. Ihned po zátěžovém testu se provádí ještě jednou klidové EKG. Následně jsem se šel osprchovat a převléct. Mezitím Aleš zpracovával výsledky, které mi záhy podrobně vysvětlil. Když jsem běžel úsek mojí nejobvyklejší rychlostí, tedy 10km/hod., tak mě Aleš natáčel, z boku a zezadu. Tyto nahrávky pak posloužily k analýze techniky běhu a došlapu, kterou mi rovněž okomentoval a z připomínkoval. A hlavně mi dal různá doporučení k odstranění chyb, popřípadě ke zlepšení toho, co není úplně akorát. Mimo to ale i chválil, takže člověk z testu neodcházel s pocitem, že dělá všechno špatně. Navíc mi Aleš ještě zodpověděl spousty dotazů týkajících se běhání, které jak doufám, mi pomohou k dosažení nového běžeckého cíle. Na výsledky EKG se pár dnů čeká, protože data musí zpracovat kardiolog, který následně zašle lékařskou zprávu. Do třech dnů jsem ji měl doma. Celkem jsem ve Vitalu Praha strávil 1 hodinu 45 minut. Kromě vytisknutých výsledků z analýzy složení těla a stanovování laktátové křivky a spousty dobrých rad a doporučení, jsem si odnášel i dobrý pocit. Rozhodně to nebyl promarněný čas a vyhozené peníze.

Z hlediska tréninku pro mě tento test byl velmi důležitý, protože díky stanovení laktátové křivky, jsem zjistil, jaké jsou mé aktuální tréninkové zóny. Intenzita různých druhů tréninku se řídí podle těchto zón (1. 55-65%maxTF, 2. 65-75%maxTF, 3. 75-85%maxTF, 4. 85-95%maxTF, 5. 95-100%maxTF). Ty se vypočítají na základě maximální tepové frekvence. Obecný vzoreček pro její orientační stanovení je u mužů 220-věk a u žen 226-věk. Tzn. že by teoreticky má maxTF měla být 177 tepů/min a v jednotlivých zónách bych pak měl následující rozsahy tepů: 1. 97-115, 2. 115-132, 3. 132-150, 4. 150-168, 5. 168-177. Při opakovaném provádění celomotorického testu, jsem se dle měření mého sporttesteru, dostával vysoko nad tuto hodnotu, až na 194 tepů. Takže jsem zóny přepočítal: 1. 106-126, 2. 126-145, 3. 145-165, 4. 165-184, 5. 184-194 a řídil se těmito vyššími hodnotami. Nicméně na základě vyšetření laktátové křivky, jsem opět musel tréninkové zóny přepočítat: 1. 115-136, 2. 136-158, 3. 158-174, 4. 174-199, 5. 199-210. Porovnání výše uvedených zón, zde nevypisuji pro nic za nic. Za předpokladu, že budu pomalé dlouhé běhy běhat správně ve 2. zóně a řídil bych se obecným vzorečkem výpočtu TFmax, tak bych se fakticky pohyboval pouze v 1. zóně a místo práce na zlepšování obecné vytrvalosti, bych se tak věnoval pouze regeneračním běhům. Z toho plyne, že obecný vzoreček, je potřeba brát pouze velmi orientačně a pokud to člověk s tréninkem myslí jen trochu vážně, tak je vhodné absolvovat co nejdříve vyšetření laktátové křivky.

Další pro mě velice důležitá informace byla stanovení aerobního prahu, tedy kdy dosahuji hodnoty laktátu v krvi 2mmol, a s ním spojené tempo. Této hodnoty dosahuji při tempu 5:59, z toho plyne, že dlouhé pomalé běhy, bych měl absolvovat v tempu nižším, např. 6:30, a to tak, abych nepřekročil 75%maxTF. Tempové běhy pak v tempu o něco málo rychlejším, např. 5:50. Za předpokladu, že půjde vše dobře, tak by se posun výkonnosti měl projevit tím, že se na hodnotu laktátu 2mmol, dostanu při vyšším tempu. Dokážu tak běžet při stejném úsilí rychleji. Tento posun by měl být znatelný přibližně po tří měsíčním tréninku. Rozhodl jsem se, že si nechám laktátovou křivku přeměřit přibližně někdy v polovině dubna.

Když jsem se zpětně podíval na své pomalé dlouhé běhy, tak jsem zjistil, že jsem je běhal příliš rychle a příliš velkou intenzitou, a to hlavně v jejich závěru. Z pravidla jsem začínal tempem kolem 6:30, pak jsem ale postupně zrychloval a závěrečné kilometry jsem běžně končil v tempu 5:00, někdy i rychlejším. Rozhodl jsem se, že nadcházející půlrok se budu striktně řídit dle tepů a tempa, které vzešly z vyšetření a jsem zvědavý, jak se to projeví na posunu laktátové křivky a na mé výkonnosti. Abych podpořil rozvoj obecné vytrvalosti, tak chci stejným způsobem přistoupit i k jízdě na kole. Jen bylo z důvodu nižší náročnosti způsobené zapojením menšího počtu svalů, ponížit tepy v jednotlivých zónách o 10-15 tepů. Já jsem si jako hranici pro rozvoj obecné vytrvalosti při jízdě na kole, stanovil 145 tepů.

Pokud chcete začít běhat anebo již nějakou dobu běháte a vaše výkonnost stagnuje, zkuste si nechat udělat buď kompletní zátěžové testy anebo alespoň stanovení laktátové křivky. Určitě vám to bude ku prospěchu, tedy za předpokladu, že získané informace použijete a budete se jimi v tréninku řídit. Stejný princip stanovení tréninkových zón, lze použít i pro cyklisty. S tím rozdílem, že je potřeba, pro dosažení co nejrelevantnějších hodnot, test provádět na cyklistickém trenažéru.

Po půl roce, jsem opět vyrazil do Vitalu Praha, abych si nechal udělat nový test laktátové křivky a mohl tak vyhodnotit efektivitu půlročního tréninku a popřípadě provést nějaké změny. Tentokrát jsem se dostal do rukou Václava Klaina a Moniky Novákové, tedy dalších členů týmu Vitalu Praha. Nejprve mi změřili tělesnou skladbu, procentuální množství podkožního tuku, spirometrii a krevní tlak. Následovalo první odebrání krve z ušního lalůčku a hned jsem šel na pás. Test probíhal stejně jako v září předchozího roku. Tzn. 6 úseků trvajících 4 minuty a po každém úseku následovalo odebrání krve. První úsek začínal rychlostí 8km/hod a každý další byl o 1km/hod rychlejší.

Zde jsou výsledky a porovnání s předchozím testem:

  • Dosažení aerobní zóny 2mmol/l: 5:59 (09/2020), 5:51 (04/2021)
  • Dosažení anaerobní zóny 4mmol/l: 4:38 (09/2020), 4:44 (04/2021)
  • 8km/hod, 7:30, 1,98mmol/l (09/2020), 1,79mmol/l (04/2021)
  • 9km/hod, 6:40, 1,93mmol/l (09/2020), 1,49mmol/l (04/2021)
  • 10km/hod, 6:00, 1,99mmol/l (09/2020), 1,86mmol/l (04/2021)
  • 11km/hod, 5:30, 2,42mmol/l (09/2020), 2,35mmol/l (04/2021)
  • 12km/hod, 5:00, 2,88mmol/l (09/2020), 2,97mmol/l (04/2021)
  • 13km/hod, 4:40, 4,05mmol/l (09/2020), 4,46mmol/l (04/2021)
  • Díky pomalým dlouhým běhům se mi podařilo o 8s posunout hranici dosažení aerobního prahu 2mmol/l. Protože jsem tyto běhy zpravidla absolvoval v tempu 6:40 anebo pomalejším při průměrné tepové frekvenci do 160 tepů, tak se právě při této rychlosti projevilo nejlepší zlepšení v odbourávání vznikajícího laktátu, a to o celých 23%. 3 týdny rychlostního tréninku se bohužel zatím nijak neprojevily. Což bude pravděpodobně i tím, že jsem i při těchto trénincích měl většinou tepovou frekvenci jen lehce nad 160 tepů. Z toho plyne, že rychlostní tréninky budu muset běhat rychleji, aby se tepová frekvence dostala nad 170 tepů. Dále jsem se rozhodl potom co skončí rychlostní část tréninku, provést od 21. týdne další změny v tréninkovém plánu. A to běhy pro zlepšení anaerobního prahu. Více podrobností se dočtete v běžeckém tréninku pro 3. rok. Pro ověření výsledků tréninkového snažení si nechám udělat další test laktátové křivky ve 40. týdnu, tedy cca 10 dnů před dnem „D”, před Třeboňským maratónem.

    Vojta

    © 2004-2021 Vojta Palek
    Design by Vojta Palek